Pitný režim na túře: co platí doopravdy

Na túře se žízeň ozve často pozdě a pití bývá předmětem mýtů. Někdo věří, že čím víc, tím líp, jiný šetří vodu na „horší časy“. Obojí může být problém. Podívejme se na nejčastější omyly o pitném režimu při chůzi a na to, co skutečně pomáhá.

Omyl: piju, až když mám žízeň

Při námaze a horku žízeň nemusí odpovídat skutečné potřebě, zvláště u dětí a starších lidí. Pravidelné menší doušky po celou túru fungují lépe než dvě velké pauzy. Napijte se před startem, pak každých třicet až čtyřicet minut.

Barva moči je jednoduchý orientační údaj. Je-li tmavá, tělo potřebuje víc tekutin, je-li světlá, je to v pořádku.

Omyl: čím víc, tím líp

Přepití vodou bez doplnění solí může při dlouhé zátěži vést ke zředění tělesných tekutin. Je to vzácnější než dehydratace, ale reálné, zejména při vícehodinové námaze s obrovským množstvím čisté vody a málo jídla.

Proto pijte podle žízně a pocení, ne podle plánu. Doplňujte ho jídlem, ve kterém sůl a cukry jsou, například sušenkou, slaným oříškem nebo kouskem chleba.

Omyl: studená voda škodí a čaj je lepší

Studená voda sama o sobě nepoškodí zdravého člověka. Někomu může při rychlém pití vadit žaludku, takže pijte pomalu. Sladké nápoje poskytují energii, ale ve velkých množstvích žízeň prodlužují, a proto je naředěte.

Čaj z termosky v chladu vítá tělo i nálada. V létě bohatě poslouží obyčejná voda, případně lehce ochucená. Alkohol na túře není dobrý nápad, zvyšuje ztrátu tekutin a snižuje obezřetnost.

Omyl: z potoka se napiju, je čistý

I voda, která vypadá čistě, může obsahovat mikroby z pastvin nebo ze zvěře nad vámi. Pitná voda do batohu patří vždy, a pokud ji potřebujete doplnit, využijte hospodu, chatu nebo ověřené studánky s označením pitná.

Při nouzi je nutné vodu převařit nebo vyčistit vhodným filtrem. Jinak riskujete střevní potíže, které vás na túře vyřadí z provozu.

Kdy vyhledat pomoc

Závrať, silná bolest hlavy, zmatenost, zvracení, křeče nebo vysoká únava jsou důvod zastavit, odpočinout si ve stínu a pomalu pít. Pokud se příznaky nelepší, volejte 112 nebo Horskou službu.

Zvláštní opatrnost patří dětem, seniorům a lidem s nemocí srdce, ledvin či cukrovkou. U nich plánujte kratší trasy a poraďte se s lékařem.

Časté otázky

Kolik vody vzít na půldenní túru?

Záleží na teplotě, tempu a vaší tělesné konstituci, proto neexistuje jedno číslo. Raději vezměte rezervu a doplňte ji v občerstvení na trase. Na rozcestí si určete bod, kde vodu doplníte.

Jsou izotonické nápoje nutné?

Pro běžnou túru ne. Při dlouhé námaze v horku se hodí jídlo se solí a sladký doplněk, ale nejde o povinnost. Voda a svačina většinou stačí.

Co pití u dětí?

Nabízejte vodu častěji a připomínejte pauzy, protože děti žízeň hlásí později. Hlídejte únavu a mrzutost, mohou být prvním příznakem nedostatku tekutin.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Horská služba ČR